~Elena~

Stála jsem u otevřeného okna a se svraštělým čelem sledovala město, které plynulo svým vlastním tempem. Vlhký vzduch náhle ochladl a oblohu zahalila mračna. Deset minut po sedmé jsem poslala Damonovi zprávu s otázkou, jestli je v pořádku. Je osm večer a on stále neodpovídá.

Byl to on, kdo mě pozval ven. Říkám si, co se mu asi stalo.

Zazvonil mi telefon. Prsty mi neobratně zašmátraly, jak j