~Declan~

Kovová židle se už zahřála od toho, jak dlouho jsem tu seděl. Na košili jsem měl zaschlou krev a na mé kůži ulpíval štiplavý kovový pach. Lexinina krev. Až do svého posledního vydechnutí se přiznávala a omlouvala se za to, že se pokusila zabít Elenu. Byl jsem rozpolcený mezi tím, jestli jí odpustit, nebo ji nenávidět za to, že mi takhle umřela v náručí. Nemluvě o Tylerovi. Jak mu sakra ře