Aria

„Svleč se a udělej si pro mě dobře. Předveď mi něco, na co stojí za to se dívat.“

Jeho slova se mi rozléhala v hlavě jako zvon, který ne a ne utichnout.

Zírala jsem na něj, jak tam sedí na té černé kožené pohovce, jako by měl všechen čas na světě.

Udělat si dobře? Před ním?

Srdce mi bušilo tak nahlas, až jsem si byla jistá, že to musí slyšet. Nedokázala jsem rozeznat, jestli to je