Victor

Seděl jsem u stolu se založenýma rukama, v uvolněném postoji, pohled mi krátce padl na úhledně naaranžované jídlo a pak se lhostejně přesunul na druhou stranu místnosti.

Byla tam Aria. Stála se svou kamarádkou a vypadala naprosto ztraceně.

Přikyvovala všemu, co její kamarádka říkala, obočí stažené zmatkem, ruce se jí neklidně ošívaly, jako by se snažila nezbláznit. Vypadala zaskočeně a