Victor

Stál jsem vedle nemocničního lůžka a nespouštěl oči z Arie. Ležela tam v bezvědomí, její obličej byl na bílém polštáři nepřirozeně bledý, rty měla mírně pootevřené a hruď se jí zvedala a klesala v mělkých, nepravidelných nádeších. Vypadala takhle křehce, mnohem menší než kdykoli jindy, když byla vzhůru. Při pohledu na ni, jak tam tak leží, se mi na tváři vytvořila hluboká vráska ještě dří