Elara

Kaelenova kancelář je to poslední místo, kde bych dnes ráno chtěla být. Mnohem raději bych trávila dopoledne s Kianem nebo třeba pracovala na novém obraze, který mě napadl včera pozdě v noci – abstrakce vaflí a jahod, ze kterých vytéká hustá rudá krev.

Místo toho jsem ale tady a znovu procházím honosnými chodbami jeho ústředí.

Sekretář mi otevře dveře do Kaelenovy kanceláře a pokyne mi, abyc