Elara

Kaelenova náruč je hřejivá a uklidňující. Drží mě s naprostou lehkostí, křivka mého pasu dokonale přiléhá k jeho hrudi. Chvíli na sebe jen zíráme a on mě hned nepouští.

Říct, že v tuhle chvíli cítím ke Kaelenovi přitažlivost, by bylo slabé slovo. Když se na mě ty zelené oči dívají, mám pocit, jako by mi pod kůží vybuchoval ohňostroj, v hrudi mi praskají horké záblesky a jiskry.

„Kaelene…“

Za