Elara & Kaelen

Elara

Hledím na Kaelenovu nataženou ruku a neunikne mi, jak moc mi to připomíná to naše první potřesení rukou před všemi těmi lety.

„Tak co?“ zeptá se. „Smím prosit o tanec?“

Zaváhám a vzhlédnu k němu. Tanec zní důvěrně, nebezpečně a celou řadou dalších věcí. Je to až příliš blízké těm „starým dobrým časům“, příliš blízké tomu, abych se poddala, i když jsem jasně řekla, že se k němu