Elara

Slunce mi nemilosrdně pálí do zad, zatímco stojím na úplně nejvyšším stupínku vratkých štaflí. Po zádech mi stéká pot a žluté letní šaty se mi lepí na tělo. Ale ten transparent musí viset a já jsem odhodlaná ho tam pověsit sama.

„Ještě kousek,“ zamumlám a natahuji se, co nejdál můžu. Barevný transparent „Dětský den pro umění“ se mnou odmítá spolupracovat, vítr se do něj opírá tak akorát, aby