Elara

Ruce se mi třesou, když si vtáhnu Kiana na klín a tisknu mu tvář na hruď. Brblá a snaží se mi vyškubnout, aby se mohl pořádně podívat, ale držím ho pevně. Nechci, aby to viděl – nechci, aby viděl demonstranty nebo ten pohled plný zuřivosti ve žhnoucích rudých očích jeho otce.

Přes tónované sklo auta sleduji, jak se Kaelen řítí k demonstrantům, ramena narovnaná a ruce zaťaté v pěsti podél těl