Elara

Probudí mě zvuk Suriho, jak mňouká, že chce snídani, a na chvíli, než se plně proberu, vlastně zapomenu, kde jsem a proč tu jsem. Myslím si, že jsem pořád doma, že se převalím a uvidím Kaelena, jak si u zrcadla upravuje kravatu.

Ale pak se mi to všechno znovu vybaví.

S povzdechem se posadím a protáhnu se. Pokoj, který mi rodiče připravili, je pohodlný a útulný, ale není to domov. Domov je s