Elara

Při slovech vlčice se mě zmocní chladná zuřivost. Na okamžik jsem si naprosto jistá, že bych to dokázala – vytrhnout toho hada od Kaelenova boku a roztrhat ji na kusy holýma rukama. Ne. Svými tesáky.

Ale zamrkám a vize je ve zlomku vteřiny pryč. Nestojí za nimi žádný vlk. Není tam žádná krev. Jen Kaelen, sedící za svým novým mahagonovým stolem, a jeho nová trofejní manželka, která mu sedí na