Elara

Šampaňské mi bohužel nijak zvlášť nepomůže s mými pošramocenými nervy, když kličkuji davem a držím se u stěn, kde je menší pravděpodobnost, že si mě někdo všimne. Každých pár minut zahlédnu na druhé straně místnosti Vereninu třpytivou červenou róbu a žaludek se mi překulí v saltu.

A pokaždé, když tu róbu zahlédnu, zahlédnu i ty chladné šedé oči, které se stáčejí mým směrem. Přísahala bych, ž