Elara

Už několik minut zírám na svůj odraz v zrcadle v koupelně a hledám v očích jakýkoliv náznak zlaté. Nic. Zase mají svou normální medově hnědou barvu.

Na okamžik mě napadne, jestli si to Kaelen a ten lovec jen nepředstavovali; možná to byla jen hříčka světla. Každopádně na tom asi nezáleží. Oči mi nesvítí a vlčice je mrtvá. Kaelen měl pravdu; bylo to jen divoké zvíře. Takové věci se stávají. J