Elara si klidně pletla šálu, když Kov vrazil do pokoje. Ve tváři měl ustaraný výraz.

„Co se děje?“ zeptala se. Oči se jí rozšířily obavami.

„Kam chceš jít?“ zeptal se. Těžce oddechoval, jako by právě uběhl několik kilometrů.

„Cože? Kam bych chtěla jít?“ byla úplně zmatená.

„Je nějaké místo, kam jsi vždycky chtěla jít, ale nikdy se ti to nepovedlo?“ zeptal se a vzal ji za ruce.

Elara se na chvíli z