Konec pětiměsíční lhůty se blížil. Elara začínala pociťovat úzkost. Věděla, že její otec slíbil po tomto měsíci vše doplatit, což znamenalo, že brzy půjde domů.

Věděla, že ke Kovovi nepatří, ale nebyla si jistá, jestli je připravená ho opustit, zvlášť když se k ní teď celou dobu choval tak hezky.

Od toho dne v parku o ni pečoval až nadstandardně. Trval na tom, aby se nastěhovala k němu do ložnice,