Ostrá čepel prořízla Alvorovu bledou kůži a zanechala za sebou krvavý šrám.

K Kaeliinu překvapení se Alvorův úsměv jen rozšířil, oči se mu zaleskly do ruda a z jeho mrazivého pohledu čišela jasná provokace.

Vůbec se nebál. Popravdě řečeno, vypadal téměř nadšeně.

„Tak do toho. Zabij mě,“ vybídl ji Alvor.

Vstrčil krk dopředu a šrám se ještě víc rozevřel.

Kaelie se rychle stáhla, vrazila mu koleno do