Nebo – snažila jsem se. Rána dopadla, ale bylo to, jako bych po tanku hodila chomáčem vaty. Ani nemrkl.

Jen se na vteřinu zastavil, a když jsem se tu kratičkou chvíli pokusila využít k osvobození nohy, uvědomila jsem si, že ji stále pevně drží v dlaních.

Jeho síla byla neskutečná. Sotva jsem dokázala pohnout končetinou.

„Prosím tě, neříkej mi, že touhle pěstí bojuješ,“ vzhlédl ke mně, jako by měl