Něco se změnilo. Hudba kolem nás jako by pohasla a jeho sevření zesílilo natolik, až to bolelo.

Znovu mě roztočil, a když jsem mu skončila zpátky v náručí, sklonil se a zakousl se mi do jamky na krku.

Prudce jsem se nadechla, ale neodvážila jsem se pohnout.

„Nauč se, kdy máš mlčet, Verdant,“ zavrčel mi na kůži.

Zadržovala jsem dech, dokud neodtáhl obličej od mého krku. Znovu vypadal jako normální