Těkala jsem očima po místnosti a hledala cokoli, co by mi mohlo pomoct. Nic. Kromě telefonu na zemi.

Bez přemýšlení jsem se po něm vrhla, ale Garrison byl opět rychlejší. Jeho ruka mě sevřela pod krkem a přitáhl si mě k sobě.

„Zkurvysyne! Pusť mě! Nech mě – ha!“

Bodnutí jehly do kůže mi vyrazilo dech z plic, než mě pohltila mlha.

Garrison mě pak pustil a já dopadla na všechny čtyři s tupým úderem,