Noc se postavila na naši stranu a zatáhla na obloze rolety, a jako by svět držel s námi, narazily jsme na osamocený, opuštěný kostel.

Zastavily jsme, všechny jsme supěly, jako bychom měly za sebou maraton celého roku.

"Nevím jak vy, ale já se schovám tamhle. Už nemůžu běžet dál," zasípala jedna z dívek, ohnutá v pase.

Nikdo neodporoval. Prolezly jsme do budovy jedním z rozbitých oken a doufaly, že