VAE

O měsíc později

„Tak jaké byly včera v noci sny?“ zeptala se a ten její vřelý úsměv s dolíčky se rozsvítil jako malá lampička.

„Šlo to. Spala jsem opravdu dobře.“

Ruce na mojí kůži. Nůž táhnoucí se mi po zádech. Já, jak křičím.

Lži.

Když jsem se na ni dívala, udržela jsem si svůj nacvičený úsměv.

Ale na těch terapeutech vždycky bylo něco, že skrz vás viděli.

Upřela na mě dlouhý pohled a pak si