Oči se jí okamžitě zalily slzami.

„Ty si mě pamatuješ!“

Vrhla se vpřed a objala mě tak pevně, že mi to vzalo všechen vzduch z plic.

Věděla jsem, že dřív bych se snažila odtáhnout, abych mohla dýchat, ale neudělala jsem to. Objetí jsem jí oplatila, protože mé duši chyběla.

„Můj bože, podívej se na sebe.“ Když se konečně odtáhla, v očích se jí leskly slzy. „Vypadáš tak...“

Její ruce po mně přejížděl