Sklonila hlavu a rozesmála se. Byl jsem zvědavý, co je na tom tak vtipného. Možná bych se taky zasmál.

Pak zase zvedla hlavu a zamračila se. „Počkat, ty si neděláš legraci?“

„Komedii jsem si do životopisu ještě nepřidal.“

„Nihilusi! Jak jako že se budeme brát? Tedy...“ znovu se zasmála. „Panebože. Ty to myslíš vážně.“

Podívala se zpátky na budovu, pak na mě. „No, to je šílené. Kde bereš tu drzost