Kapitola 32 Smím prosit?

Pohled Elary

Dlouhou chvíli jsem stála u vchodu do banketního sálu a rozhlížela se po místnosti. Hledala jsem někoho známého – hlavně Tobiase, nebo někoho dalšího z nemocnice.

Naneštěstí mě ostatní zahlédli dříve a museli mě poznat. Než jsem se nadála, celá místnost mi tleskala a aplaudovala. Někdo dokonce zapískal.

Líce mi hořely a já měla chuť se okamžitě vytratit. Ale j