Pohled Kaelena

"Rhykere," řekl jsem do mobilu. Když jsem to zvedl, vyšel jsem na chodbu, protože jsem nechtěl, aby to matka zaslechla, kdyby se něco dělo. "Co se děje?"

"Zníš spíš zvědavě než znepokojeně, Kaelene," odvětil Rhyker. "Necítil jsi dnes nic zvláštního?"

"O čem to mluvíš? Nic jsem necítil."

Rhyker se ušklíbl, jeho znechucení bylo zřejmé i přes telefon. "Možná je tedy načase, abys Elaru