Pohled Elary

Spustila jsem se na úzkou betonovou římsu na boku budovy, ze které vodorovně trčely žerdi na vlajky.

Amara se jedné z těch žerdí držela jako o život, své tenké ruce a nohy měla kolem ní pevně obtočené.

Nebyla jsem si ale jistá, jak dlouho ji ještě udrží, kov byl dutý a už na několika místech ohnutý. Musela jsem se k ní dostat, a to rychle.

Natáhla jsem se, jak nejdál to šlo, aniž bych