Výstřel proťal mrazivý vzduch v místnosti.

Elise, ohromená až do morku kostí, sledovala, jak sebou trhl, když mu kulka z bezprostřední blízkosti proletěla vnitřnostmi. Zalapal po dechu a cítil, jak mu olovo prochází masem. Jeho přivřené oči byly upřené na ni, zářily zbožňováním a touhou. Zračila se v nich i agónie, a důvodem nebyla ta strašlivá bolest drásající jeho útroby, ale všechny ty naděje,