Na lince jsem měla připravené tři velké krabice plné cupcaků. Od včerejší schůzky s Volkovem jsem byla jako na trní. Když jsem nervózní, peču. A věděla jsem, že dnes jdu do Rykerovy kanceláře. Inspirovalo mě to k tomu, abych jim poděkovala za všechnu tu práci, kterou vynaložili na mé bezpečí. Pečení mě také odvádělo od skutečnosti, že po dnešku už Volkov nebude součástí mého života. Což znamenalo,