Ryker mi zasypal krk polibky a přitáhl si mě blíž k sobě. Bylo to jako v nebi, jeho vousy mě na krku úžasně škrabaly. Cítila jsem, jak začínám vlhnout, a musela jsem se hodně ovládat, abych se o něj nezačala celým tělem třít.

„Rykere?“ vydechla jsem a znovu zasténala, když mi zamumlal proti kůži, aby mi dal najevo, že mě slyší. „J-já v tomhle nejsem dobrá,“ řekla jsem mu. Potřeboval to vědět, než