Když jsem vcházela do kanceláře státního zastupitelství, byla jsem nervózní. Alden šel vedle mě. Sešli jsme se v Rykerově kanceláři a na schůzku jsme jeli společně. Zapsali jsme se na recepci a byli jsme požádáni, abychom počkali.

„Bude to v pořádku,“ řekl mi Alden, když jsme se posadili na nepohodlnou pohovku. Zhluboka jsem se nadechla a přikývla. Čekali jsme skoro půl hodiny, než k nám přišli mu