„Žádají vás, abyste pokračovala ve své výpovědi,“ oznámil mi. Přikývla jsem, vstala a litovala, že jsem si nevzala kalhoty s kapsami, abych měla kam schovat ruce. Nechtěla jsem, aby někdo viděl, jak se třesou. Jenže jsem měla svou černou sukni do A, která kapsy neměla. Odvedli mě do soudní síně. Garrick se na mě díval se samolibým úšklebkem, myslel si, že vyhrává. Měla jsem takovou chuť mu vrazit,