Moje panika ustala, protože mě Kaelenova otázka šokovala až do morku kostí.

„Cože?“ vydechla jsem.

„Vezmi si mě. Postarám se o tebe i o to dítě. Přihlásím se k němu jako k vlastnímu. Nikdo se nikdy nemusí dozvědět pravdu. Budu toho malýho prcka milovat, to víš, že jo. A můžeme ho vychovávat spolu. Budeme rodina,“ řekl mi. V jeho očích jsem viděla naprostou upřímnost. Opravdu si myslel, že je to te