„Stráže!“ vykřikne Valeria pronikavým hlasem.

Okamžitě se chodbou k nám vyřítí skupina strážných s puškami v rukou. Jeden má u pasu meč, další bič.

Valeria na mě dál zlostně civí, zatímco se jí na rtech usazuje samolibý úsměv. Ukáže na mě prstem a rozkáže: „Tato otrokyně mě urazila. Žádám odplatu. Odveďte ji a za tuhle drzost ji mučte.“

Její arogance ji rozesměje – dokud si neuvědomí, že se stráže