Corinne a já si prohlížíme zbytky mé vlečky.

„Dá se s tím něco dělat?“ zeptám se. Se šicím strojem jsem se sice už setkala, ale rozhodně to není moje parketa. Navíc na to není zrovna čas. Za deset minut mám být u vchodu.

Corinne se upřeně zahledí na krajku a pak na mé šaty. „Otočte se,“ řekne. „Eh, prosím. Paní.“

„Tesso,“ připomenu jí a otočím se, jak chtěla. Jemně mi sune vlasy na jednu stranu. P