Další den, další hostina, tentokrát oběd. Začínám si uvědomovat, že šlechtická elita vyžaduje Romanův čas stejně naléhavě jako problémy jeho lidu, pravděpodobně proto, aby se sami cítili důležití. Hostina trvá půl hodiny a já si stále nejsem jistá, jaký je vůbec její účel.

Když se zeptám Jaxona, věnuje mi ten plochý, znuděný pohled, který už začínám očekávat, a řekne: „Nějaký šlechtic má narozenin