Declanova tvář zrudne ještě víc. Předpokládám, že i ta má, podle toho, jak horkou ji cítím.

Nemůžu Romana napomínat za taková slova – zvláště ne, když sedí na svém trůnu před tolika lidmi, kteří nás sledují a poslouchají.

Přesto se mu, než odejde, nějak podaří promluvit. „Jsem věrný své ženě, králi Romane. Ve skutečnosti…“ Sáhne do vnitřní kapsy saka, vytáhne podlouhlou sametovou krabičku, v jaké