Roman mě zaměstnává celých 45 minut, než vstane, otře si ústa a znovu mě políbí. Teď už jsem naprosto uvolněná, v naprosté euforii a cítím se mnohem lépe ohledně života i světa.

„Musím se vrátit na Velký bál,“ řekne mi. „Už se ode mě ani nehneš. Rozumíš?“

Svému hlasu zatím ještě úplně nevěřím, a tak jen přikývnu.

„Dobře.“ Ovine mi paži kolem pasu a vyvede mě z boční místnosti zpět do hlavního sálu