Jaxon mě dovede ke dveřím Romanových komnat, kde se i stráže zdají být nervózní. Zevnitř slyším zvuk tříštícího se porcelánu, převracení stolů a židlí a Romanův hlasitý, hřímavý hlas.

„Potřebuji odpovědi, doktore! Řešení! Ne ty vaše zbytečné doktorské řeči!“

Stráže, jakmile mě uvidí, okamžitě ustoupí, aby mě nechaly vejít. Jaxon mi pokyne. Stojí pevně rozkročen a dává najevo, že nemá v úmyslu jít