Když se po dnešku stěhuji do Romanova pokoje, cítím ve svém vlastním pokoji v paláci hořkosladkou nostalgii. Roman mi řekl, že pokoj zůstane nezměněn a že ho mohu dál využívat, jak se mi zlíbí, ale ze všeho nejvíc si přeji jít v životě dál po jeho boku.

Stojím v pokoji v bílých šatech, vlasy upravené do složitých copů. Na stole leží kytice jarních květů. Právě teď jen čekám, až mě zavolají, až mi