Lukovo auto zastavilo před Aviným domem. Ava k němu otočila hlavu.

„Díky, Luku.“

„Nemusíš mi děkovat. Vlastně jsem měl být s tebou, když ti bylo špatně.“

Ava se cítila požehnaná, že má přítele jako je Luke. Byl to opravdu starostlivý kluk. Vždycky se jí snažil v každé situaci pomoci.

„Pojď dál,“ vybídla ho, i když se necítila nejlépe.

„To je v pořádku. Potřebuješ si odpočinout. Uvidíme se zítra.“