Když se Ian otočil, v tváři měl vepsanou hlubokou nevoli. Všiml si, že mu matka při mluvení věnovala koutkem oka letmý pohled.

„Dobře, opatruj se. Můžeš se mnou počítat, zítra tě doprovodím,“ řekla Carolina Angele a hovor ukončila.

Rozhovor, který Ianova matka vedla, ho zmátl. V domnění, že si něco špatně vyložil, k ní přistoupil.

„Kdy jsi přišel?“ zeptala se Carolina s úsměvem na tváři.

Zamra