Ava řekla vše, co měla na srdci, a vyšla z místnosti. Cestou do jídelny cítila, jak jí vlhnou tváře. Když si uvědomila, že před tím mužem téměř odhalila svou zranitelnost, rychle si slzy otřela.

Pláč nebyl známkou slabosti. Cítila vztek a nechtěla spálit všechno kolem sebe. Proto její hněv odtékal se slzami.

Vešla do jídelny a posadila se k jednomu ze stolů.

Od stolu se dívala z okna.

Vybavila si