O PĚT LET POZDĚJI

V hlavní ložnici stála Ava u okna.

Před ní stál čtyřletý chlapec. Malý chlapec měl skloněnou hlavu a stál tam jako přimrazený.

Slunce mu skrze okno svítilo do tváře a zvýrazňovalo jeho pohledné rysy.

„Ivane, jak to můžeš říct svému učiteli?“ zeptala se ho.

Chlapec na ni pohlédl a zamumlal: „Maminko, on mě napomínal.“

„No a? Má právo tě napomínat. Ale ty ho za to nemůžeš jen tak k