Kaelen

Lilithia vešla do mé kanceláře. Dax tam pořád postával, zatímco jsem kypěl vztekem a přecházel za stolem sem a tam. Byli jsme druzi, a ona přesto utíkala do náruče toho slídila v Chatě. Copak nic necítila? Zuřivost mě hnala k iracionálnímu hněvu, ale bylo mi to jedno.

„Tak co?“ zeptal jsem se pln očekávání.

„Řekla, že byla jen na obědě se zákazníkem. Nemyslím si, že to tvoje vrčení a vlčí v