Seděl jsem u jejího lůžka a poslouchal pomalé rytmické pípání monitoru vedle ní. Její drobnou ruku jsem svíral ve své. Neměl jsem jí to dovolit. Fenris by byl v pořádku. Zahojil by se za dva dny. Od té doby, co ji sem přinesli, do pokoje nevešel, ale také neopustil své stanoviště venku u dveří.

Ty čtyři vlky, kteří drželi holky jako rukojmí, jsme zmasakrovali. Měl jsem pravdu, ten s tím darem byl