Elara

Včera večer po večírku jsem Macerii vrátila telefon a myslela jsem, že mě radostí rozmačká, jak mě objala. Řekla jsem jí, že domácí vězení sice úplně neskončilo, ale za vzorné chování jí trochu povoluji otěže. Dnes ráno se mi ulevilo, když jsem ji viděla, jak si nadšeně povídá s dětmi tuláků o tom, že se půjdou koupat, místo aby se někam zavřela a psala si s Vladimírem. Nepřehlédla jsem, že