„Jak se cítíš ohledně toho, že ti zavážeme oči?“ zeptal se Colt a v jeho výrazu se zračila starost.

„Věřím vám, kluci,“ odpověděla jsem pomalu, „ale co se bude dít, až neuvidím?“

Beckett mi stiskl ruku a já se na něj usmála.

„Nic hrozného, zlato, slibuju,“ řekl Colt. „Jakmile budeš mít zavázané oči, jeden z nás tě svlékne – jen do spodního prádla.“

V jeho hlase jsem slyšela naději a to mě přimělo