JAKMILE SKRZE ZÁVĚSY prosvitlo slunce a venku začali cvrlikat ptáci, Vaelith se pomalu probouzela ze spánku. Otevřela oči a zjistila, že je přitulená k Valkorově paži, což jí na tváři vykouzlilo úsměv. Předpokládala, že ještě spí, ale když vzhlédla k jeho obličeji, uviděla, že ji ve skutečnosti pozoruje s mírným výrazem. Přistižená v nedbalkách mu nesměle úsměv oplatila.

„Dobré ráno...“ zamumlala