Seraphinin pohled

Dveře za Viktorem zaklapnou a já pomalu vydechnu, konečně se uvolním a mohu se zhluboka nadechnout. Prostor, který za sebou zanechal, nepůsobí o nic lehčeji. Spíše naopak, je těžší a nehybnější. Třída hučí tichými hlasy a škrábáním tužek. Zůstávám tam, kde jsem, postávám u zdi a stále si nejsem jistá, zda si mám sednout, nebo se pokusit potichu zmizet, když už je Viktor pryč.

Mea